2. 10. 2007

Gorilí marketing

Včera se mi ve škole splnilo přání a po několika týdnech pro mě nepříliš záživných témat jsem se konečně dočkala. Přišla řada na marketing – obor, který jsem na VŠE v Praze vystudovala a k němuž mám přece jen blíž než ke zdravému jídlu (ne, opravdu si nehlídám počet snědených kalorií), extrémním sportům (ano, na sebevraždu se vážně cítím příliš mladá) nebo statistice (popisování průběhu grafu nemá daleko k některým mým nočním můrám). Návdavkem k tomu jsem dostala i praktickou lekci v tom, jak moc se anglický humor liší od toho našeho (nebo alespoň určitě od toho mého).

Vyučující Sarah nám nadšeně vyprávěla o naprosto úžasné a šokující televizní reklamě na čokoládu Dairy Milk, jejíž výroba má v Anglii už více než stoletou tradici. Nedalo mi to a musela jsem ten zázrak, který prý spustil mezi Angličany dokonalý buzz efekt (česky řečeno šuškandu), vidět na vlastní oči. A skutečně. Jen na serveru Youtube zaznamenal tenhle spot přes milion zhlédnutí a hned se vyrojilo i několik jeho parodií. Zdá se, že výrobce této laskominy se trefil touhle gorilí reklamou do černého (tj. anglického) – vytvořil „příběh“, který naočkoval dávkou humoru a poslal jej mezi lidi, kteří mu teď dobrovolně a navíc spontánně dělají reklamu. Virální marketing jak vyšitý.

A teď moje otázka. Řekněte mi, jak ta reklama oslovila vás? Přišla vám opravdu tak vtipná a úžasná? Půjdete zítra do práce a budete všem (nebo alespoň někomu) o tomhle parádním reklamním kousku vyprávět? Poslali jste odkaz na něj alespoň jednomu svému známému na ICQ nebo e-mail? Přiznám se, že já to udělala, ale z čistě zištných důvodů – skutečně mě zajímá, co na tu bubnující gorilu říkáte vy?

5 komentářů k “Gorilí marketing”

  1. [1] Michal Procházka | 4. 10. 2007 v 14.58

    Ehm. Tedy, možná bude ten zakopaný pes právě v tom, že to řada lidí pošle dál jen proto, že chce zjistit reakci – možná jako ty tímto článkem;-) Já osobně nerozumím poprasku kolem té reklamy. Byly lepší, mj. i se zvířaty. Mno teda nějak zvlášť nepohnula. I když ten Collins se poslouchá dobře, ale kvůli tomu se nepotřebuju dívt na reklamu, že:) Rozhodně by mě nenapadlo jít a koupit si tu čoko (i kdyby tady v ČR byla, že…). A už vůbec ne to parodovat.

  2. [2] Tereza Česalová | 4. 10. 2007 v 16.22

    Já Ti nevím, Michale. Mě kdyby to nezajímalo právě a jen proto, že jsem studovala marketing, tak tu ten článek nevisel. Moc si totiž nedovedu představit, že by někdo spamoval své známé s tím, že ho něco nezaujalo :) Ale jinak souhlas. A mimochodem, ta čoko se v ČR sehnat dá :) – http://cadbury.cz/.

  3. [3] Milf | 4. 10. 2007 v 18.51

    Marně se snažím sám sebe přesvědčit byť o jediném důvodu, proč postoupit bubnující gorilu komukoliv dalšímu, respektive proč se pídit po čokoládě, na kterou mě gorila měla zřejmě nalákat. Takže asi tak závěr z dědiny. ;-)

  4. [4] HoT | 5. 10. 2007 v 0.17

    Z deníku slaměného vdovce. Zvířátka trpí hlady. Kytičky trpí žízní. Honzík trpí hlady a žízní. Lednička je žalostně prázdná. Čokolády došly. Zmrzliny taky. Samotný toping na zmrzlinu se ukázal být velkou mňamkou. Ale už taky došel. Není tu nikdo, kdo by se o nás postaral. Jenom octomilkám se tu nějak záhadně začalo dařit. Terezko, kdypak se nám už konečně vrátíš? :)

  5. [5] Michal Procházka | 5. 10. 2007 v 9.28

    Jj, máš recht, Terko. Za poslední větu jsem měl ještě dodat: „O posílání dál nemluvě.“ Přemýšlel jsem o tom poslat to dál jen proto, žes tu to téma nadhodila, jinak by mě to fakt nenapadlo. Úvodní věta byla mé oblíbené rýpnutí, vždyť mě znáš;-) Posílám odkaz z trochu z jiného soudku, ten už jsem pár lidem poslal;-)