18. 10. 2007

Za vším stojí rýma

Dnes odpoledne na mě čekal před dveřmi mého pokoje ve váze svazek červených růží. Proč? Jen tak, domácí mi prostě chtěla udělat radost. A přiznám se, dneska jsem to vážně potřebovala. Pošmourné londýnské počasí mi pomalu začíná lézt na mozek, a to ještě zdaleka nezačal ten skutečně studený podzim a jeho typické mlhy a vlezlé plískanice.

Aspoň už mi tu začali topit, třikrát sláva :). Bohužel jsem mezitím stihla chytit pořádnou rýmu a s velkou radostí jsem následně zjistila, že v tomto ohledu je moje cestovní lékárna značně nevybavená (ano, mami, nosní kapky jsem si samozřejmě vzala, neumím Ti ale vysvětlit, proč jsou úplně prázdné). Vedle leča, kousacích svetrů a vstávání za tmy je rýma jedna z věcí, které mi dokáží spolehlivě zmrazit náladu. A tak jsem strávila odpoledne s čokoládou, pytlem gumových medvídků a všechno to zalévala horkým višňovým čajem, abych tu špatnou náladu zase co nejdřív rozmrazila.

Naštěstí se mi to nakonec docela podařilo, a protože jsem měla výčitky z promrhaného odpoledne, rozhodla jsem se dostát svému dávnému slibu a zprovoznit svou vlastní, krásnou a především zbrusu novou fotogalerii (uznávám, má to zatím mouchy, ale může mi snad to nelogické řazení alb zkazit náladu? :). Takže jestli máte chuť, nenechte se pobízet. A totéž platí i o komentářích! :)

4 komentáře k “Za vším stojí rýma”

  1. [1] Milf | 19. 10. 2007 v 23.55

    Skoro se mi chce se zeptat, jak často Tě takové štěstí (svazek červených růží) potkávalo v Česku – zda vůbec? :-P Ale nezeptám se, neb mi po tom nic není. :-D

  2. [2] HoT | 20. 10. 2007 v 12.00

    Potkal jsem dnes kuliferdu,
    ukázal mi svého ferdu,
    a byl vůbec veselý,
    ne jak Zřídkaveselý,
    co si myslí, jak je vtipný,
    když si komentář svůj vtipný
    mýrnyx týrnyx vystavuje,
    z Terezky si utahuje.

    Snad Ti zpráva ta pomůže,
    moji milou víc než růže
    html zdroj dojímá,
    takhle to ona pojímá,
    leč podobných intimností
    bylo pro dnešek již dosti,
    tak jen vzkaz můj poslední
    v hodině té polední:

    Jen si Milfe počkej chvíli,
    na osudovou tu chvíli,
    kdy my zúčtujeme spolu
    kolem kulatého stolu,
    kdy my rozdáme si karty
    během brzké Builder party,
    pak prstíčkem budeš hrabat
    o odpuštění mne žádat.

    Však mou pověst když pošpiníš,
    to už jen tak neodčiníš,
    až Tě křeče budou svírat,
    v krutých mukách budeš zmírat,
    poslední z milosti ránu
    uštědřím Ti teprv k ránu
    a na tělo studené
    hodím růže červené.

  3. [3] Tereza Česalová | 20. 10. 2007 v 16.55

    Milf: Možná se budeš divit, ale docela potkávalo… naposled v nezvykle velkém množství u příležitosti červnové promoce a narozenin. Ale ono upřímně, mně je těch kytiček vždycky hrozně líto, když uhynou. Ale když už jsme u toho, tak jak jsi na tom v tomhle ohledu Ty? Předpokládám, že máš před vlastním prahem dokonale zameteno, jinak by ses mě asi „neptal“, že? :)
    HoT: A přemýšlel jsi už nad tím, jestli je to dojetí nad HTML kódem z radosti nebo vzteku? :)

  4. [4] Milf | 20. 10. 2007 v 22.02

    Zameteno asi úplně nemám, nějaké to smítko bychom našli. ;-) Občas přinesu co vykvete na zahradě, a bylo to tuším později než v červnu (když ten čas tak letí, ani roky nehlídám, natož měsíce). Jinak sdílím podobnou lítost, dávám přednost rostlým květinám (rozuměj v květináči). A právě proto jsem se raději neptal, abych nemusel odpovídat, když by se mi náhodou měla otázka vrátit. :-D
    BTW HoT celkem riskuje na svoji figuru. Klingoni útočí …