4. 11. 2007

Pravý britský konzervatizmus

Když jsem vyrážela do Anglie, všichni mě varovali, ať se připravím na ubrečené počasí, chladné a nevstřícné lidi a všudypřítomný konzervatizmus. Jako by se mi ale Londýn snažil dokázat pravý opak. Od doby, co jsem přijela, je krásně (pořádně tu pršelo všehovšudy jen jednou a často tu dokonce svítí i sluníčko) a lidé jsou tu opravdu milí a vstřícní. Jediné, co se tu drží zuby nehty, je ten jejich pověstný konzervatizmus. Nechci být nespravedlivá, ale přemýšlím nad tím, jestli to není spíš tak trochu lenost, zabalená jen do vznešeného cizího slova.

Krásně je to vidět na třídění odpadů. Narozdíl od tří separátních košů se tu všechno recyklovatelné sype do jednoho velkého oranžového pytle, což je přístup, který by jistě leckterá česká domácnost kvůli úspoře místa uvítala. Podle mých informací se tyhle vyvezené odpadky na speciálních místech třídí, i když bych se nebránila ani tomu přijmout myšlenku, že se pak jednoduše spálí. Věřím, že provoz tohoto systému sběru může v globálu vyjít levněji (a rozhodně méně obtěžuje spotřebitele), to by tu však nesměla být všechna ta ALE! Třídit v místních totiž poměrech neznamená „vymýt a vyhodit“, ale pouze to „vyhodit“, takže z těch všech vyhozených zbytků musí být ve třídírnách docela slušné bahýnko. Oranžové pytle se hromadí na ulicích před domy někdy i několik dní, což nejenže nepůsobí hezky, ale zbytky jídla v nich spolu s deštěm udělají své. Alespoň už konečně vím, proč není vůbec ojedinělé potkat tu v noci na ulici lišku…a ve dne třeba nějakou tu krysu.

Pominu-li oranžovými pytli poseté ulice, je Londýn krásné město. Přítomnost historie je tu prostě cítit na každém kroku, dokonce i v domě, ve kterém teď bydlím. Ale přesto, že mě britský stavební styl uchvátil, z „historického“ vybavení místních domků už tak nadšená nejsem. Nejméně na mě zapůsobily dva nepraktické koupelnové kohoutky a parodie na sprchu, radostí se ale netelím ani z krásných, ale naprosto netěsnících sash windows. Možná namítnete, že zachovávání stylu jako celku na úkol pohodlí je chvályhodné. Možná ano, ale je i ekologické? Co ty úniky tepla (pravda, u nás v domě tak zásadní nebudou, protože se tu stejně věčně netopí:) a množství vyplýtvané vody na koupele místo sprchování? Lze to všechno opravdu dál omlouvat konzervatizmem?

1 komentář k “Pravý britský konzervatizmus”

  1. [1] Elizabeth | 25. 11. 2009 v 18.49

    tady jde asi o to, kde se nacházíš. Třeba při mým dvouměsíčním pobytu v Greenwich jsem nepotkala ani jeden oranžovej pytel, protože lidi třídí odpad jak vzteklí. Dokonce bych řekla, že je to i módní záležitost, chovat se eko :-)
    (ovšem ty kohoutky… otřesný :-)