19. 11. 2007

Kam vyrazit v Londýně

Po deseti týdnech galejí jsem na víkend odložila učebnice a vyrazila s milým doprovodem, mapou a turistickým průvodcem probádat Londýn. Počasí nám docela přálo, takže jsme se mohli projít okolo noční Temže až k Tower Bridge, mrknout se na Londýn z ptačí perspektivy obrovského ruského kola London Eye i rozšířit si kulturní obzory v Tate Modern.

Londýn je jedno z těch velkých měst, ve kterých si každý přijde na své. Na každém metru se tady střetává moderní umění s historií, a přestože osobně jsem v tomhle směru docela konzerva, městu to na kráse nikterak neubírá. Nejkrásnější je ale podle mě Londýn za soumraku, který umně zahalí všechny kosmetické nedostatky, zejména v podobě stavebních jeřábů, kterými se to v centru jen hemží. A odhlédnu-li od počínající energetické krize, kterou ty miliony rozsvícených světel jednoznačně podporují, pak musím říct, že večerní procházka po břehu Temže směrem k Tower Bridge neměla chybu.

V sobotu ráno jsme vyrazili na 135 metrů vysoké ruské kolo, což byla pro mou drahou polovičku skvělá příležitost, jak mi 35 minut nedat zapomenout, že se bojím výšek. Ale přežila jsem a světe div se, kolo stojí dál. Rozhled sice nebyl kvůli mírnému oparu ideální, ale i tak jsme viděli dost (směrem dolů dokonce až moc).

Nedělní ranní obloha nás v předzvěsti deště vyhnala za kulturou, konkrétně do Tate Modern, kde jsou sbírky moderního umění. Nechci vypadat jako kulturní negramot, ale nazývat některé kousky (úplně černé plátno) jako umění mi už přišlo přece jen trochu přehnané. No, nechme to tak, že ve mně Tate Modern zanechalo rozporuplné pocity.

Na závěr ještě jedna fotoperlička – protože mi někteří stále nevěří, že můj denní boj se sprchou není legrace, přikládám důkaz. Ono ani umyvadlo na tom není o moc lépe.

Comments are closed.