29. 9. 2007

Faux pas

Dospěla jsem k názoru, že je na čase vyšperkovat své povídání nějakým tím pořádným trapasem. Jak se říká, cizí neštěstí vždycky zahřeje, a ačkoliv zahřát bych teď potřebovala především já (ještě tu nemají pocit, že by bylo vhodné začít topit), dopřeju to potěšení alespoň vám.

Přestože je výuka ve škole už ze své podstaty docela nuda, občas se vám, obzvláště v cizím jazyce, podaří udělat nějaké pěkné faux pas. Mně se jedno podařilo hned první den. Pro pochopení příběhu je ale třeba ještě vysvětlit, že náš vyučující William trpí poměrně zvláštním tikem, takže mu občas hlava rychle cukne doprava a ve stejném okamžiku mu mrkne pravé oko. Já jsem se o tomhle tiku bohužel dozvěděla až v tu úplně nejmíň vhodnou chvíli.

Naším úkolem na hodině konverzace bylo v párech vyzvědět co nejvíce informací na svého kolegu, abychom jej pak na závěr mohli představit ostatním. Ale v okamžiku, kdy jsem se chystala představit kolegyni z Kolumbie sedící po mé levici (tedy po pravici učitele), William z nepochopitelných důvodů změnil instrukce a řekl mi, abych představila sama sebe. Ve stejný okamžik se ale přihlásil i jeho tik, takže větu o tom, abych se představila ostatním, doprovodil pokynutím hlavy k mé kolegyni a šibalským mrknutím, které jsem zase pochopila jako jasný signál pro to, abych představila ji. To mě dokonale zmátlo, ale kdybych měla rozum, začala bych mluvit o kterékoliv z nás a předpokládám, že ostatní by to přešli taktním mlčením. To bych to ale nebyla já :) Jako pilná studentka jsem se totiž rozhodla dopátrat pravdy, což se stejně záhy ukázalo jako nemožné. Williamův tik se totiž objevil znova přesně ve chvíli, kdy mě utvrzoval v tom, že mám představit sebe. V tu chvíli už se celá třída řezala smíchy a podobně gradovalo i moje zmatení. Další pokus o rozuzlení toho jazykového klubka jsem odmítala podstoupit, a tak jsem to nakonec riskla a přece jen jim na sebe nějaký ten drb prozradila.

Předpokládám, že tohle nebyl zdaleka poslední trapas tady, takže na další se klidně můžete těšit už teď. Tady se totiž i ze záměny (resp. špatné výslovnosti) dvou zdánlivě neškodných slovíček „guest“ (host) a „ghost“ (strašidlo, duch) může vyklubat docela nezáviděníhodná situace :)

5 komentářů k “Faux pas”

  1. [1] Zuzik | 29. 9. 2007 v 22.29

    A je to konečně tady, trapasy a čtenářsky atraktivní témata.. wooow :oD

  2. [2] Zuzik | 29. 9. 2007 v 22.42

    Což mi ještě připomnělo – ty guests a ghosts jsou problematický odjakživa.. Tuhle na hodině angličtiny taky spolužačka vykládala, že svátek díkůvzdání začíná příchodem duchů..;o)

  3. [3] HoT | 30. 9. 2007 v 14.03

    Z deníku slaměného vdovce. Při vaření špaget ke svátečnímu nedělnímu obědu se ukázalo chybou podlehnout vidině co nejméně ušpiněného nádobí a nepoužít cedník. Slévání přes pokličku, tak osvědčené u brambor, zde zcela selhalo. Také není vhodné špagety z dřezu oplachovat vodou, jsou pak hnedle studené a nedají se jíst.

  4. [4] marťa | 1. 10. 2007 v 21.38

    Ahojky, jen jsem Vám chtěla oběma říct, že jak „šibalsky mrkající William“, tak „slaměný vdovec“ mi podstatně zpříjemnili můj dnešní první školní den – jsem se po ránu pěkně zasmála :-). No jo, není nad cizí foyer… :-) pa. m.

  5. [5] spaze | 4. 10. 2007 v 21.22

    K tem zamenam..

    Raul says: Support you mean to end users or you have somethings to ask yourself?
    Péter says: end users
    Raul says: I asked further. I have no glue myself.

    Pry typicka chyba pro estonce (compare clue a glue :P)