23. 9. 2007

Dětskou jízdenku, prosím…

Včera jsem poprvé vyrazila poznat Londýn očima bohatého turisty, a nikoliv chudého studenta, který se tu už dva týdny živí polévkami a pečivem se slaným máslem. Sraz jsme si holkama ze školy daly v podchodu metra (tady se mu neřekne jinak než „tube“) a k mé nelibosti jsme ho potom použily i k přesunu do centra. Doufala jsem totiž, že pojedeme sice pomalejším, ale levnějším a především typickým londýnským dvojpodlažním autobusem, který nabízí výrazně příjemnější vyhlídku. Ale holky trvaly na svém, a tak jsem alespoň měla možnost poznat i tuhle část zdejší infrastruktury.

Narozdíl od Prahy je Londýnské podzemí protkáno sítí asi dvanácti linek (a další se staví), které se navíc poměrně složitě člení, a tak mi doteď není jasné, jak se nám podařilo se dostat napoprvé tam, kam jsme mířily. Pravda ale je, že jednotlivé trasy a směry jsou poměrně přehledně popsány a každá z nich má dokonce své jméno (Bakerloo, Central, Metropolitan) a barvu, takže orientace na nástěnných tabulích je velmi snadná (za předpokladu, že znáte název svojí linky). Na druhou stranu bez celkové mapy metra bych se v tom bludišti ztratila stoprocentně, až tak dokonalá mi ta navigace nepřipadala. Co se týká vždy diskutované bezpečnosti dopravních prostředků, tak z vlastních dojmů považuju londýnské metro za bezpečné, ovšem v noci bych k němu velkou důvěrou nepřekypovala. Ale to snad platí vždy a všude.

A zbytek výletu? Ten jsme strávily projížďkou ve vyhlídkovém (otevřeném) double-deckeru, jejíž přemrštěná cena mi zajistila polévkovou dietu bez chleba na celý příští týden. Od smrti hlady mě přitom zachránil jen fakt, že vypadám jako dítě (konečně se mi to taky někdy vyplatilo!), takže jsem zaplatila jen mírně vyšší než poloviční cenu (i tak to ale bylo 14 liber)! Ve zbytku odpoledne jsme prošly okolo Buckinghamského paláce přes Trafalgar Square až na nákupní Oxford Street a odtud metrem zpátky domů. A co jsem si z výletu odnesla? Že centrum Prahy je sice zasekané turisty, ale na Londýn Praha ještě zdaleka nemá!

1 komentář k “Dětskou jízdenku, prosím…”

  1. [1] Zuzik | 23. 9. 2007 v 22.19

    Je třeba na tom vidět to pozitivní.. poloviční cena se jen tak každému nepoštěstí;o)