Letos jsem se rozhodla vyhnout předvánočním tlačenicím v obchodech a využít další výhody, které moderní doba nabízí – nákupu dárků přes internet. A překvapivě to docela funguje – bohužel až na výjimky. A jelikož nemám ráda, když se z důvěřivých lidí dělají blbci, ráda bych vás varovala, kde se vám to může stát.
Honzíkova snaha zavléci mě do virtuálního světa je roztomilá, ale podlá. Je mi jasné, že namísto upřímné touhy sdílet se mnou další nehmatatelný prostor se mě snaží úplně sprostě zabavit, abych nebrblala, když se každý den po večeři nenápadně přesune ke své křemíkové krásce. Dobrá, proč na tu hru nepřistoupit – on jednou pochopí, že Běžného Frantu Uživatele prostě nepředěláš :)
Virální marketing může stejně dobře posloužit malým začínajícím firmám i velkým podnikům, je dobrým nástrojem jak ke zvyšování povědomí o značce, tak k rozšíření služby nebo výrobku. A přestože to není vždy snadné, může být i efektivním nástrojem ke zvyšování tržeb – krásným příkladem může být notoricky známá Milionová stránka britského studenta Alexe Tewa, která mu vrátila jeho vklad téměř tisícinásobně.
Virální marketing nachází uplatnění ve všech sférách, kde je možné uplatnit jiné marketingové metody. Své místo má především ve sféře B2C (business-to-customer), ale využít se dá v určité míře i v B2B (business-to-business) sektoru. Jeho zaměření je pak více profesní, ale vtip či zábavnou formu obvykle nepostrádá.
U měření virální účinnosti je třeba dát velký pozor na rozdíl mezi jejím rozšířením a zapůsobením, tedy skutečným efektem.
Proces virálního marketingu se nikterak zásadně neliší od jiných procesů. Je možné u něj rozpoznat fázi analýzy, formulace virální zprávy, volby vhodného distribučního kanálu, odeslání sdělení vybranému okruhu uživatelů, sledování průběhu virální kampaně a vyhodnocení výsledků.
Problematiky spamů se v České republice týká zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, který začal platit 7. září 2004. Kromě internetového spamu řeší také jiné formy elektronické komunikace, například SMS zprávy či telemarketing. Zákon například stanoví, že příjem zprávy (spamu) musí být podmíněn prokazatelným souhlasem příjemce. Na dodržování zákona dohlíží Úřad pro ochranu osobních údajů.
Bez ohledu na všechna doporučení a zákony by podle Kim Brooksové měla při realizaci virální kampaně platit dvě základní pravidla. První říká, že „motivace neznamená násilí, hrozby, nepoctivost a skryté jednání.“ Druhé je obecné pravidlo podnikání, které zdůrazňuje, že „základna zákazníků by měla být postavena na základě dobrého produktu či služby a důvěry.
Silné stránky přebírá virální marketing z velké části z výhod internetu. Je to především metoda, která se dá realizovat s nízkými náklady a umí zasáhnout velké množství lidí, přičemž její realizace je velmi jednoduchá. Umožňuje snadné zacílení a rychlou odezvu. Významnou roli pro důvěryhodnost sdělení hraje osoba odesílatele, kterého většinou známe osobně. U komerčních e-mailů je potom nutné vyměnit anonymitu odesílatele za konkrétní, i když příjemci neznámou osobu. Předností psaného virálního marketingu také je, že text se pamatuje lépe než mluvené slovo. Výhodou je i poměrně velká náchylnost lidí ke sdílení zpráv s ostatními. Přes všechna tato pozitiva má však virální marketing i velké množství nevýhod.
Přes všechna tvrzení o samošiřitelnosti, přes vědomí, že reklamu dělají uživatelé a spotřebitelé zadarmo, a dokonce i při jistotě, že nabídnuté sdělení je atraktivní, vtipné a zajímavé, není možné čekat, až se novým virem někdo nakazí sám. První skupinu je třeba „infikovat“ a tím zajistit spontánní šíření.
Tenhle blog o svých názorech a o virálním marketingu píše Tereza Tichá.